Povest_o_Certovych_skalach.jpg

Pověst jak vznikly čertovy skály

V dávných dobách, v nedaleké obci Zásada, se místní zbožní obyvatelé rozhodli, že postaví kapli. Dlouho se radili, kdo by měl být patronem této budoucí kaple. Jedni chtěli tak, druzí zase jinak. Měli dvě možnosti: svatého Floriána, ochránce před požáry, nebo svatého Prokopa, který kdysi zkrotil čerta. Nakonec se rozhodli pro svatého Prokopa a okamžitě začali kopat základy.

Toto rozhodnutí však rozhněvalo svatého Floriána, který jim začal stavbu různými způsoby komplikovat. Svatý Prokop se nedal a poslal v noci svého čerta do Frýdlantu pro stavební kámen. Čert nesl na zádech obrovskou nálož kamení, ale vichr a hromy způsobené svatým Floriánem způsobily, že čert některé kameny upustil. Ty velké skály, které zůstaly, dostaly jméno Čertovy skály.

Florián zapálil na východě obrovský oheň, který viděli kohouti v Zásadě a začali kokrhat. Kvůli tomu čert zbylé kameny také upustil, a ty se rozsypaly od Černostudničního hřbetu až k Huti (Labau). Jelikož Zásada byla ke kamenům blízko, kapli přesto dokončili.

Certovy_skaly_kladivko.jpg

Čertovy skály se staly sídlem pekelníků podle starých zkazek. Čerti prý nejraději sedávali na skále zvané Čertova kovadlina či Čertovo kladivo a pozorovali okolí. Když se někdo pokusil projít do kostela v Držkově, ke kapli v Zásadě, nebo na opačnou stranu do smržovského kostela, čerti po něm házeli kameny a zaháněli ho zpět.

Povest_o_certovych_skalach_v_Jizerskych_horach.jpg

Poutníci, aby se vyhnuli nebezpečným střetům s kameny, využívali podzemní chodby, které začínaly nedaleko skal. Jednou prý smržovský sedlák dokázal přelstít čerta, se kterým se vsadil, kdo má větší sílu. Zatímco čert drtil v ruce kus žuly, sedlák místo kamene stiskl hrudku tvarohu. Syrovátka začala sedlákovi téct z ruky, a čert se zděsil jeho síly. Sedlák tak vyhrál sázku a získal hromadu zlaťáků.